"Nejsem si tak úplně jistá, jestli bych s tim novym blogem měla začínat."
Podvědomí se zhluboka nadechlo. Nenápadně se snažilo odvrátit pozornost, na prsteníček začalo nakrucovat moje mastný vochcaný vlasy. Vyřvávalo do světa, že je nejlepší milenec na světě. Třicet šest stupňů. Král všech ga-, vyjadřujme se slušně. Čekala jsem na odpověď, spoléhající se... na něco, čemu normální lidi říkaj intuice. Pro mě je to hlas Debila, co mě vždycky navede špatně.
Ale pořád je chytřejší jak já.
Ale pořád je chytřejší jak já.
Něco jako Ten Druhej v mý hlavě otevřel oko a koncem tága do Podvědomí drcnul. Byla to minimální rána, malej otřes hlavy. Jen jsem se málem skácela na podlahu. Hot wheels radostně zavřesklo, a kolemjdoucí mi nabídnul ubrousek.
"Tady máš odpověď."
Předklonila jsem se. Krev navázala kontakt s listem břízy. Vysmívala jsem se svýmu Podvědomí, a někde hluboko v žaludku se modlila, aby mi řeklo něco... lepšího. Když jste posedmý na skatu, někdo by čekal, že se vysekáte. Že odjedete na pohotovost se zakrvácenejma rukama. Smála jsem se všemu, děsila kolemjdoucí a mazala si krev až po lokty. Vykrvácení nemůže bejt až tak špatná smrt, ne?
... jo, spustila se mi krev z nosu. Kdyby to někoho zajímalo.
... jo, spustila se mi krev z nosu. Kdyby to někoho zajímalo.
"Slečny, nepotřebujete kapesník?" Moje vědomí se začalo probouzet z měsíční nemoci, pomalu se začínalo zotavovat. Střízlivost se začala objevovat na obzoru, a moje Slušný Já vytáhlo i bílej kapesníček na zamávání. Mam podezření, že každej den chodilo vyhlížet jinej stav jak opilost. Že vyčkávalo na příchod svý milovaný.
Procházela kolem mě. Vytáhla na svět svoje zuby, váhavě mi podala kapesníky. "Bojím se (o) tebe" řekla, a já si nebyla jistá existencí óčka. Maličká mi vždycky připadala ve svý podstatě fascinující, a to v etapě před i po. Jen jsem se neuměla rozhodnout, kterou její fázi jsem nesnášela víc.
Ve svý podstatě jsem ji měla vždycky ráda, ale občas prostě někoho musíte nenávidět. A ona vždycky byla snadnej terč.
Chybí mi zvuk mačkání spouště na fotoaparátu. BFF kliká na mobil a fotí moje zakrvácený končetiny. Bavíme se o vraždě. Lidi kolem sledujou moje ruce, nazdvihávaj obočí a tvářej se vyděšeně. Cigarety v tu ránu chutnaj líp. Marlboro, originál od roku... he, jak dlouho existujou cigarety?
Koupim si černocha.
Srát na zrušení otroctví.
miduju te.
OdpovědětVymazatChyběla jsi mi.. :D ;)
OdpovědětVymazatAle přidávání komentářů máš podělaný, ani jednu z těch věcí, co mi to nabízí nepoužívám...
"Občas prostě někoho musíte nenávidět" - konečně si to myslí i někdo jinej než já.
OdpovědětVymazat...Kdy se narodil pan Morris?
- Iffie, která nechápe systém komentářů.
styl, jakym píšeš, je kouzelnej
OdpovědětVymazatquietus.blog.cz